Velikonoce jsou prostě plné možností, jak si užít tradice, tento recept rozhodně není velikonoční, ale já jsem ho využila na zelený čtvrtek, ale rodina měla něco zeleného. Většinou vařím špenátovou polévku, ale tyto slané muffiny byly příjemnou změnou. A hlavně, mohla jsem ve čtvrtek obdarovat moje milé, v sáčku se zelenou mašličkou muffiny vypadaly tak rozkošně :-). Z dávky jsem připravila 9 muffinů a příprava byla rychlá.
2 vejce
50 g parmazánu
60 ml mléka
180 g polohrubé mouky
1 lžička pr. do peč.
sůl, pepř
2 hrsti rucoly
2 lžíce olivového oleje
60 g zelených oliv
60 g sušených rajčat
V míse smíchejte vejce s nastrouhaným sýrem (trochu si nechte na ozdobu), a mlékem. Přidejte mouku, pr. do peč., sůl, pepř, olej a nakonec vmíchejte rukolu. Připravte si košíčky na muffiny a na dno vlijte těsto, pak do košíčku dejte pokrájenou směs rajčat a oliv a zase zalijte těstem. Ozdobte sýrem a dejte péct na 20 minut 180°C. Muffiny jsem ještě ozdobila čerstvou rukolou, zelená je zelená :-).
Všimla jsem se toho, že i obyčejné jídlo, které se vaří jedno za rok a to na Velký pátek je sváteční. Jidáše maminka pekla od mé nepaměti vždy v pátek před velikonocemi. Jablka nepadají daleko od stromu a tak jsem je já i sestra automaticky začaly péct pro naše rodiny. Kluci z Jidášů byli vždy naprosto unešení a strašně se na ně těšili, nechápu to, je to nejobyčejnější kynuté těsto, ale maže se máslem a medem a je to jednou ročně, tak snad proto. Světice jsou zvláštní tím, že nemáme kostel, ale drží se tu zvyk, který kolem Prahy není moc častý a to chodí řechtači. Na Zelený čtvrtek uletí zvony do Říma a kostely nezvoní, jestli se nepletu, tak do soboty večera. A po dobu, kdy zvony jsou v Římě, tak chodí řechtači a řechtají místo zvonů. Začínají velmi brzy v pátek ráno (v 5:00) a procházejí celou vesnicí od domu k domu a řechtají. Další řechtací obchůzka je čeká v pátek v podvečer, ale nejhlavnější řechtání je v sobotu ráno. Řechtači procházejí celou vesnicí a u každého domu se zastaví zazpívají písničku o Jidášovi a zařechtají dřevěnými řechtačkami, z domu vyjdou domácí a obdarují je (v současnosti penězi). Řechtači mezi sebou mají hierarchii, chodí kluci od 5 let do 15 a ti nejstarší jsou vedoucí řechtači, určují časy srazu a malí kluci vědí, že je musí poslouchat, vyřechtané peníze si rozdělí (myslím, že i tam je hirearchie :-)). V každém případě se každoročně na řechtání těšíme a když chodil Jindra, tak kluci dostávali i jidáče, jelikož byli hladoví jak vlci. Tak tolik o Jidáších a řechtání ve Světicích. Co je potřeba na Jidáše?
Le Bistrot 
